Anička

5 let, myelodysplastický syndrom

Maminka Bára

V první řadě bych chtěla moc poděkovat za projekt Malá jóga.  Naše Anička v pěti letech onemocněla myelodysplastickým syndromem a musela podstoupit transplantaci kostní dřeně, po které nemohla do kolektivu. O projektu nám v nemocnici řekla rehabilitační sestra. Anička je hodně aktivní dítě, miluje sport a pohyb, proto jsme byli rádi, že za námi každý týden dojížděla lektorka Gábina. Cvičení s ní bylo úžasné, vždy si pro Aničku vymyslela nějaké překvapení (malování nohou, vyrábění, hru, nějakou sladkou odměnu). Hlavně ta hodinka s naší lektorkou byla vítané zpestření. Když byly prázdniny, tak se ke cvičení připojila i starší sestra, kterou Anička učila jogínské pozice. Na cvičení jsme se vždy těšili a Anička si ho užívala. Do dneška na cvičení  s Gábinou vzpomíná.

Lektorka Gábina

Při každé vzpomínce na Aničku (a vzpomínám často) vidím především nádherné velikánské dětské oči. A později, když už jí znovu rostly vlásky, se k těm kukadlům přidaly krásné hnědé kudrliny. Prostě takový malý čertík v tom nejlepším slova smyslu. Někdy trošku unavený, někdy na začátku setkání s ne úplně nejlepší náladou, ale většinou plný energie a chuti cvičit, hrát si, vymýšlet, co budeme dělat, a taky mi během našeho setkání říct úplně všecičko, co měl zrovna na srdci a na jazyku 😊

Potkávaly jsme se s Aničkou s přestávkami skoro celý rok 2019. V době letních prázdnin se k nám přidala i starší sestra Maruška. Cítila jsem, že pro Aničku a její maminku jsou moje návštěvy příjemné zpestření jejích dnů, které trápí spolu doma a jsou pro ně někdy dlouhé a hlavně pořád stejné (Anička nemohla dlouho do kolektivu).

Většinou se mi podařilo dostat do lekce to, na co jsem chtěla, abychom se zrovna zaměřily. A pokud se občas stalo, že se mi to nepovedlo a že vedení převzala naplno Anička a nechtěla se ho vzdát, myslím, že ani to nevadilo. I to mělo svůj smysl.

Stejně jako má velký smysl celá Malá jóga. Bylo mi ctí být její součástí s Aničkou a jsem připravena zapojit se kdykoliv příště.